Košík
0
0,00 Kč
Nesnesu ten nebeský jas
Nová kniha Dalibora Uhlíka
Moji první knihu jsem psal dlouhých 20 let a jedná se o výběr z mého básnění. Mládí jsem psal od 17 do 26 let a část sbírky vyšla dvakrát ve Tvaru. Je plná dobra, naivity a poetiky. Zamýšlel jsem se nad svým dospíváním i nad lidmi kolem mě, ale také váháním nad vírou, životem a láskou. Člověk v těchto letech nevnímá, spíše prožívá a nechává se nést okolnostmi. Dospělost už je pak vědomí poznaného a utvrzení v tom, že láska vyhrává a lásku je nutné vnitřně prožívat v každém dni života i z těch nejmenších příběhů, aby se postupně proměnila v přátelství a krásný život. Víme, že dospělostí člověk do lásky dozrává. Nikdo z nás dříve nebo později nezná nepřítele. Tak neváhejte a klikněte dole na tlačítko Koupit a můžete to všechno prožít se mnou...
O knize
První část pojednává o mém dospívání, které je zpočátku plné výjevů z mého života a poznávání lásky v mé pubertě, ale i zamilovanosti do neživé přírody a obdivu ke kráse. V pozdější letech se tvorba ubírala do ruských vod, které jsem poznával na vysoké škole. Basně Host, Ticho nebo Nedo-myš-lený plán připomínají tolik ruskou tvorbu, ale přísahám, že jsem nic neopisoval. Druhá část se pak zabývá všedním životem a hledá a nalézá geniální jednoduchost života v každém jeho ohledu. Vychází z každodenních příhod mého dospělého života, kdy mizí zlo a přátelství ke všem a ke všemu konečně vítězí.
⟶ Některé básně vyšly 3krát ve Tvaru
⟶ Knihu vydalo a vytisklo nakladatelství HGR
⟶ Vznikala dlouhých 20 let
⟶ Vyšla jako má prvotina v prvním vydání v objemu několika set výtisků
O autorovi
Narodil jsem se ve Zlíně v roce 1977 a vyrůstal v Otrokovicích a ve Zlíně. Další část života jsem prožil v Ostravě a dalších asi ještě 4 městech. Proto se troufám pokládat za znalce Čech a všeho českého, ale díky mým pobytům i evropského (roční pobyt ve Španělsku) či USA, kde bydlí má sestra a kde jsem byl rok.
Psát jsem začal v 17 letech, kdy jsem byl zmítaný problémy na malém městě, které zná asi každý. Jednou večer jsem si sedl a spontánně začal psát o mých každodenních příhodách s děvčaty, ale i z mého osobního života. Psát jsem pokračoval i na vysoké škole, kde jsem díky studiu ruštiny narazil na ruskou poezii. Z mé tvorby lze také zachytit náznaky beatnické generace a její lásky k volnému proudu myšlení, což je technika, kterou umí snad každý z nás a každý z nás tedy může být básníkem. Stačí myslet trochu jinak. Doufám, že se vám moje příběhy budou líbit a nezůstane jen u jednoho výtisku.